Jen mě nelituj
Jarek Nohavica
1: | JDmen mě nelituj, nGmeklepej nC7a mé dveře s chrFyzantémou v dlA7ani, hrGma na lC7itování kFončí v prvním tahu, neplivej lAmásku na podlGmahu, nestůj mi Cu bytu, jen mě nelitDmuj. TGma slova jsC7ou jen guláš dvFakrát přihřívC/Eaný, Gma to mě nC7ezachrání, a tFo mi nepomůže, a tak nAmesvlíkej mě z kGmůže, celý zvCědavý, celý zvFědavý, jak vlC/Eastně vypadDmá takový mGmalý pohřeb, na který si člC7ověk sám nastřFádá. |
R: | Jó, kdybych byl vrFabec, sezobal bych zCrní všem ptDmákům, co v Bokolí jsFou, srdce měl bych slGmabé a žaloudeček pClný a dBuši rozčepýřenFou. |
R: | Jó, kdybych byl holub, roznesl bych psaní od domu k domu do všech světových stran, a pak četli bychom spolu, co píše tamta paní a co píše tamten pán. |
*: | JGmó, kdybych byl, žBil bych si, žil, a šťFastný bych byl jC/Eako pytel blech, ale jGmá jsem, co jsem, a nC7evěřím lítostFem. |
2: | Jen mě nelituj, opřený o zábradlí mám ještě dvacet sedm zubů, nejsem přes palubu, ten plavčík, co to řekl, ten se spletl, koukni se na racka, jak vzlétl směrem k úsvitu, a tak mě nelituj. Člověk se rodí jednou a umírá i stokrát, slza je pořád mokrá jak za časů krále Leara, a já potichu v sobě sbírám sílu i odvahu, stojím na prahu a koukám: velká paráda, z mých dveří vychází pohřeb, na který jsem si sám nastřádal. |
R: | Jó, kdybych byl káně, vysoko bych létal a střemhlav padal dolů jako archanděl a na severní straně nejvyšší hory světa bych svoje tajné hnízdo měl. |
R: | Jó, kdybych byl sýček na Těšínské věži, purkmistry a pány ze sna budil bych, a k půlnoci bych křičel, jak to leží a běží, a k ránu bych pak ztich'. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T21:00:53.271+00:00
Výsledky hledání: |